RETRO magazín

TOPlist



Honzíkova cesta

Honzíkova cesta je dětská kniha Bohumila Říhy z roku 1954. Byla zařazována mezi povinnou četbu pro děti na základních školách.

Vypráví o cestě předškoláka Honzíka (Jan Tichý) do vesnice Koníkovice k prarodičům (rodičům maminky). Poprvé cestuje sám vlakem, pouští draka, dostává se na jeden den do první třídy školy, ztratí se v lese a seznamuje se se životem na vesnici. Získává nové kamarády (Terezku, Viktora a Ferdu), kteří už chodí do školy. Celý Honzíkův pobyt u dědečka netrvá ani týden (od čtvrtka do neděle). Kniha má 17 kapitol.

Honzíkova cesta

Aktualizace po roce 1989:

V příběhu se několikrát názorně vysvětluje pojem družstvo. V Jednotném zemědělském družstvu pracuje dědeček Janouch (ve vepříně) i babička (v drůbežárně). To bylo později vnímáno jako ideologicky podbarvené. V roce 1994 byla kniha přepracována a zmínky o družstvu a družstevním majetku vypuštěny. Říhova dcera, středoškolská učitelka češtiny a francouzštiny Eliška Janovská, to komentovala slovy: "Dělali jsme to v dobrém úmyslu. Tatínek si úpravy přál a některé ještě stihl udělat za svého života – chtěl, aby jeho knížky byly stále moderní, aby se četly. A co dnes šestiletým dětem řekne družstvo?" Později připustila, že některé zásahy byly poplatné euforii porevolučních let.

Honzíkova cesta

Původní text z roku 1954:

„ "Čí je to koník? Punťu znám, kocoura znám, ale koníka jsem ještě neviděl". "To je družstevní." "Co je to družstevní?" vyptával se Honzík. Tomuhle zvláštnímu slovu nerozuměl. "To znamená, že patří všem lidem v Koníkovicích. Já jsem si ho na dnešek jenom vypůjčil." "A dědečku," zamyslil se Honzík, "co je ještě družstevní?" "Třeba pole," odpověděl dědeček a ukázal bičem kolem dokola. "Vidíš, to všechno jsou naše pole. Patří našemu družstvu." “

Přepracovaná verze z roku 1994:

„ "Čí je to kůň? Punťu znám, kocoura znám, ale koně jsem ještě neviděl." "Ten není náš. Já jsem si ho na dnešek jen vypůjčil. “

Ilustrace:

Prvním ilustrátorem byl malíř a pedagog Antonín Pospíšil (1909–2008). V roce 1960 knihu ilustrovala Helena Zmatlíková a od pátého vydání je vydávána s jejími kresbami. Knize dodala jako nový grafický prvek výtvarně zpracované iniciály na začátku každé kapitoly, kterými předesílá obsah kapitoly. Honzík je nakreslen jako blonďatý kluk s modrýma očima. Originál ilustrace dědečka objímajícího Honzíka, která je na knižní obálce, Helena Zmatlíková Bohumilu Říhovi věnovala a je v majetku jeho dědiců. Do roku 2015 kniha vyšla v nejméně 21 vydáních a do roku 1985 to bylo přes 1 220 000 výtisků.

Honzíkova cesta

Roku 1985 knihu pro nakladatelství Supraphon načetla herečka Eva Klenová. V roce 2011 pro nakladatelství Popron music ji jako audiobook načetl Václav Postránecký v přepracované verzi z roku 1994.

Bohumil Říha, Mých deset let v literatuře:

„ ...při psaní své poslední knížky Honzíkova cesta jsem zapomněl na všechny hrozivé termíny jako specifičnost, dětský hrdina, didaxe ap., vytlačil jsem ze svého vědomí kritické pobídky jako: autore, musíš... autore, nesmíš... a nebojácně jsem pustil svého malého Honzíka na stránky knížky, ať dělá, co umí. Výsledek byl ten, že snad ze žádné knihy se mi nevrátilo tolik radosti, nadšení a čtenářského vděku jako z Honzíkovy cesty. “

Film:

V roce 1956 kniha posloužila jako předloha ke stejnojmennému hranému celovečernímu barevnému filmu režiséra Milana Vošmika. Film se natáčel v obci Zbislav v jižních Čechách.

Fotogalerie:

Honzíkova cesta je dětská kniha Bohumila Říhy z roku 1954. Byla zařazována mezi povinnou četbu pro děti na základních školách.


 
 
 
Nastavení fotogalerie

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum