RETRO magazín

TOPlist



Céčka

Céčka byly plastové výlisky ve tvaru písmena C, původně vyráběná jako součásti závěsů do oken a dveří, v 80. letech 20. století se stala u československých dětí a dorostenců, zvaných také Husákovy děti, cenným sběratelským artiklem. Kolem céček se spontánně rozpoutalo doslova šílenství – „céčková horečka“. V podmínkách tzv. normalizace vyjadřovala sociální status držitele a dávala najevo, zda je dotyčný teenager „in“. V roce 2010 se na trhu opět céčka objevila, jistá firma je vyrábí a dodává do obchodních řetězců prodejen s hračkami.

Praktiky spojené s céčky

Tyto plastové výlisky ve tvaru písmene „C“ (o velikosti kolem 1,5 cm), které bylo možno secvaknutím řetězit, sloužily:

  • na hraní,
  • jako módní doplněk
  • platidlo pro výměnný obchod
  • sázka do hry čára

Směnný obchod

Spolu s tím, jak se na trhu objevily i jiné tvary céček (S, 3, B, D, E, §, …), popřípadě jiné materiály, z kterých céčka byla vyrobena (perleť, průhledný plast, fosforeskující plast), byly stanoveny „směnné kurzy“ mezi těmito vzácnějšími kusy, kde „zúčtovací jednotkou“ bylo jedno céčko z běžného plastu.

Kromě céček různých barev, průhledných, perleťových, se později začaly objevovat na trhu další tvary; eska, géčka, éčka, paragrafy apod. Autor: Li-sung.

Čára

S céčky děti hrály tzv. čáru – „hazardní hru“, při níž se céčka nebo svazky z nich zřetězené házely k pro tento účel označené čáře a ten, kdo k ní dohodil nejblíže, vyhrál céčka ostatních hráčů. Hra byla doplněna o dodatečná pravidla (která se mohla lokálně lišit), například, že v případě, kdy byla céčka dvou nebo více hráčů ve stejné vzdálenosti od sebe, následoval „rozstřel“, kdy pouze tito hráči hodili ještě jednou a vítěz bral všechno.

Zdroj: Wikipedie.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum